Z HISTORIE MĚSTA NOVÝCH HRADŮ

     Statě z knihy „Dějiny města Nových Hradů“ vydané Antonínem Teichlem díl I. r. 1888 a díl II. r. 1907, Václav Břežan „Životy posledních Rožmberků díl I. a díl II. r. 1546 a 1612.  Historie města Nových Hradů – Hlasy Novohradska  Ing. Traube, překlad části německého textu Jan Kropík.

Přemysl Otakar II. 1253 /*1233  26.8. 1278/

 

Václav II. 1283 – 1305 /* 27.9. 1271  † 21.6. 1305/

 

1279  Tímto letopočtem je označena listina, v níž je poprvé dějinně uveden majitel Nových Hradů – dominus Hogyrus de Gretzen. / Hogyrus de Gretzen je latinské jméno Ojíře ze Svinů a Nového Hradu 1253 – 1306 z rodu Vítkovců Landštejnské větve. Landštejn – dnes zřícenina u Nové Bystřice. U hradu bylo již tohoto roku město se 49 usedlostmi a kostelem.  /obr.1/

 

1284 Listina, ve které jsou Nové Hrady již nazývány městem. Je nepochybné, že již dlouho před tímto letopočtem vznikl na temeni zdejšího horského výčnělku jakýsi ostroh, založený snad prvními lovci z kmene slovanských Doudlebů, kteří podél říčky Stropničky, pronikli hustými a těžko prostupnými pomezními lesy, dorazili při svých loveckých výpravách k tomuto místu, odkud byl rozhled jednak na borovanský kopec, tehdy již osídlený, jednak na ještě neprozkoumané hory, do kterých bylo nutné se postupně vypravovat. Snad již v pravěku vedla kolem zmíněného ostrohu tzv. „Česká stezka“, táhnoucí se od rakouského kláštera Světlá přes Vitoraz k zemské bráně asi u pozdějších Nových Hradů. Odtud vedla dále přes Žár, Trhové Sviny a Doudleby k Budějovicím na stezku Lineckou. Asi roku 980 bylo k ochraně této stezky vystavěno původně srubové obydlí, obehnané snad již kůlovým hrazením. Kolem roku 1125, dle nalezeného letopočtu a románského rázu původní věže bylo hradiště

posléze přestavěno na zděné, kolem něhož se během doby počaly osazovat další rodiny. Tím začíná zúrodňování půdy v místech tohoto města a tím postupně i vznik Nových Hradů. Roku 1280 dochází k silné kolonizaci tohoto území německým a z části též českým obyvatelstvem. 

1284 byl již pan Smil syn Ojíře královským purkrabím na Poděbradech. Sňatkem Smila s Kunhutou z Kueringu, dcerou Jindřichohradeckého pána na Vitorazi a maršálka rakouského, obdržel celé okolní území. Město i hrad se zdárně rozvíjí a tak již roku 1284 jsou mu uděleny městské výsady. 1. prosince povoluje Smil Vyšebrodskému klášteru, aby mohl na jeho Novohradském panství bez cla převážet víno, obilí, ryby a jiné kupecké zboží.

Smil neměl mužské potomky, proto odkázal Nové Hrady svému bratru Vítkovi z Landštejna, jehož rod zde vládne až do r. 1359.  /obr.2 hrad/

 

Václav III. 1305 – 1306 /* 6.10. 1289  † 4.8. 1306

 

Rudolf Habsburský 1306 – 1307 /*asi 1281  4.7. 1307/

 

Jindřich Korutanský 1307 – 1310 /* 1265  4.4. 1335/

 

Jan Lucemburský 1310 – 1346 /* 10.8. 1296  † 26.8. 1346/

 

1317  Velká drahota, protože byla neúroda, mnozí lidé se živili pouze ovesným chlebem.

 

1335  1. Července je Havel z Nových Hradů papežem Benediktem XII. Jmenován inqisitorem /vyšetřovatelem/ nad odpadlictvím v Čechách.

 

Karel IV. 1346 – 1378 /* 14.5. 1316  † 29.2. 1378/ obr.

 

1349  Byl morový rok. V mnohých krajích Rakouska vládla černá smrt. Nové Hrady a okolí však zůstaly uchráněny.

 

1359  18. Srpna prodal Vítek hrad město a panství Nové Hrady bratrům Petrovi, Joštovi, Oldřichovi a Janovi z Rožmberka za 7093 kop 63 grošů. Panství zůstává v majetku Rožmberků až do jeho vymření r. 1610.

 

1368  Bylo město Nové Hrady osvobozeno od odúmrti. Město dosáhlo značné soudní samosprávy.

 

Václav IV. 1378 – 1419 /* 26.2. 1361  † 16.8. 1419/obr.

 

1390  Tohoto roku stojí hrad v hlavních částech již téměř ve své dnešní podobě. Stavba některých jeho částí dále pokračuje a na opravy hradu jsou vydávány značné sumy peněz. V říjnu tohoto roku museli po celé tři dny tři služebníci sbírat kamení v příkopu, které sem bylo sházeno silným větrem z hradních zdí. Za tuto práci byly vyplaceny 4 groše a 2 denáry. Na podzim téhož roku zde byl postaven nový most Mikulášem kolářem. Hřebíky k němu dělal kovář Petr, jichž se spotřebovalo na stavbu mostu, na jeden z arkýřů a chlév 400 kusů. V listopadu udělal kolář Mikuláš na jedné věži nad branou nové podkroví s dřevěným schodištěm a vysunutým arkýřem. Z podkroví se shazovaly kolmo dolů při obraně hradu kameny a trámy. Z arkýřů se mohlo pohodlně střílet na všechny strany. Během prosince se prováděly opravy ještě dalších arkýřů.

Na obranu hradu bylo na podzim nakoupeno od kováře Jaklína z Rychnova 10 šípů a jedna střela za 3 grejcary. Na vhodných místech hradu stály velké praky. Jeden z nich, jenž stál, mimo hradbu v zimě opravil Petr Štumfol a zároveň jej pokryl novou střechou, aby na něj nepršelo. Rovněž byly opraveny  ještě dva menší praky, které stály na hradbách. V tuto dobu měli na Novém Hradě též děla, kterým se říkávalo pušky. Zde nacházíme první písemnou zmínku o používání děl v Čechách. Dne 22. Listopadu zaplatil purkrabí kováři Jaklínovi 9 gr. za železnou pušku. Byly zde i jiné pušky vyrobené z tvrdého dřeva, okované železy. Přesto se praky na zdejším hradě užívaly až do konce 15. století.

13. prosince bylo zaplaceno za tři blány do oken malíři Benešovskému 12 grošů. Skleněnými tabulemi byla okna zasklívána až v 16. století. 

1390 v tomto roce je vystřídán dosavadní purkrabí v Nových Hradech Vilém z Mladotic, po smrti Oldřicha z Rožmberka Janem Zoubekem. Rytíř Jan Zoubek je nazýván ještě r. 1407 novohradským purkrabím. Při smrti Jindřicha z Rožmberka roku 1412 již však ve službách Rožmberků není. Roku 1390 dostává Zoubek za svou službu od Rožmberků plat 26 kop ročně. /obr.3 hrad od jihu/

 

Zikmund Lucemburský 1436 – 1437 /* 14.2. 1368  † 9.12. 1437/obr.

 

Albrecht Rakouský 1437 – 1439 /* 16.8. 1397  † 27.10. 1439/obr.

 

Ladislav Pohrobek 1453 – 1457 /* 22.2. 1440  † 23.2. 1457/obr.

 

Jiří z Poděbrad 1458 – 1471 /* duben 1420  22.3. 1471/obr.

 

Vladislav Jagellonský 1471 – 1516 /* 1.3. 1456  † 13.3. 1516/obr.

 

1472  V této době napsal Jakub z Nových Hradů, proslulý řeholník kláštera Vyšebrodského, kroniku Rožmberků v latinské řeči.

 

Ludvík Jagellonský 1516 – 1526 /* 1.7. 1506  † 29.8. 1526/obr.

 

Ferdinand I. Habsburský 1526 – 1564 /* 10.3. 1503  † 25.7. 1564/obr.

1540  Tlupa paličů rozšiřovala hrůzu na panství pana Petra z Rožmberka. Užívali tajného znamení, kterýn označovali místa, kde již hořelo, nebo kde mělo teprve hořet. /Petr V. z Rožmberka 1489-1545, mladší bratr Jošta III., vladař v letech 1539-1545/.

 

1547  Byl vydán Budějovickým patent pro silnice. Jako již dříve měli Budějovičtí zjednán patent na užívání silnic od pánů z Rožmberka o němž je zmínka Jana Pokojného /Jan II. z Rožmberka † 1472 /,

Tak také nyní za pánů poručníků stáli o tento patent, aby jim byl vydán. Na jejich žádost bylo vydáno:

Albrecht hrabě z Gutštejna a na Žirovnici, Jeroným ŠlikHolejče hrabě z Pasounu a Oldřich Holický ze Šternberka a na Lešně mocní otcovští poručníci pánů z Rožmberka, vám purkrabím, rychtářům, lovčím, hajným i jiným všem úředníkům na panství pánů z Rožmberka poroučíme a přikazujeme, jestliže budete kamkoliv vysláni k obhlídce silnic a střetnete-li se s Budějovickými měšťany a jejich formany nečiňte jim žádné potíže, ale raději dle možnosti jim poskytněte pomoc, pokud se nechcete dostat do naší nelibosti. Však co se týče poddaných pánů z Rožmberka od Nových Hradů směřujících se zbožím ke Krumlovu těm rovněž žádné překážky nečiňte!  

     A takto se má státi až do dalšího oznámení a poručení. Dáno pod naše pečeti na Krumlově ve čtvrtek po svatém Mikuláši  /8.12./ léta 1547.

    /Vztah Rožmberků k Českým Budějovicím byl již od 13. Století, kdy vznikly spolu s klášterem Zlatá Koruna jako opora královské moci nepřátelský. Neúspěšný pokus o získání Budějovic do zástavní držby v 15. Století tento antagonismus mezi Rožmberky a královským městem ještě prohloubil což se projevilo pokusem Rožmberků město hospodářsky blokovat. Poručníci roku 1546 obnovili zákaz kupovat v Budějovicích pivo a dovážet tam zemědělské výrobky. Nevraživost přerůstala až v otevřené střety a zajímání rožmberských poddaných měšťany a naopak budějovických obchodníků rožmberskými ozbrojenci. Konfliktem se roku 1554 zabývala stavovská komise, která nabádala obě strany ke smíru/.

 

 1551  V tomto roce byl Vilém z Rožmberka ve svých 16 letech zplnoletěn Ferdinandem I. A to z důvodu, že jeho poručníci Albrecht z Gutštejna zemřel, Jeroným ŠlikHolejče, hrabě z Pasounu onemocněl a Oldřich Holický ze Šternberka rovněž pro nemoc nemohl zpravovat rožmberské statky.

 

1553  Ze 17. Na 18.2. vyhořel novohradský mlýn. V pátek v noci na sobotu nějakou nešťastnou náhodou mezi 21 a 22 hodinou vyhořel panský mlýn pod Novými Hrady. Mlýnské kameny rozpukaly   a kdyby se nesběhli lidé k bránění, nezbyl by ani dvůr.

5.5. v pátek po památném dni svatého Kříže nalezení umřel na Nových Hradech důchodní písař Jiřík, za hejtmanství Kryštofa Muchka.